Tenhle typ svateb považuji za nejlepší. Malá časová náročnost – cca 2 hodiny, málo lidí – cca 20 a snadné plánování – samotný obřad a pak pár společných fotek.
Svatba pana K. a slečny S. začala něco málo po poledni, když jsme se sešli před „Červeným“ kostelem J. A. Komenského. Od nadcházejících novomanželů se zúčastnilo jen blízké příbuzenstvo, a protože všichni pěkně věděli, že bude přítomen fotograf, nechali své digitalizační krabičky pěkně v kapsách nebo rovnou doma na poličce.
Kroužky |
Jako člověk nevěřící jsem si odstál dlóóóuhý obřad plný čtení z bible a slibování si kde čeho. Během toho jsem ženichovi i nevěstě pořídil několik snímků a samozřejmě i pár obrázků svatebčanů.
Fajn bylo, že celou dobu obřadu ležely prstýnky i s nevěstinou kyticí na oltáři, takže jsem si mohl v klidu zkoušet různé úhly pohledu a cvakat jeden snímek za druhým.
Zásadní chyba
Hlavní chybou, která se vám může stát je, že se na něčem zapomenete domluvit. Příště už to neudělám a pro jistotu si sepíšu v bodech seznam.
V mém případě jsem zapomněl novomanželům připomenout, ať jejich políbení malinko natáhnou, abch stihl v klidu udělat 1 – 2 snímky.
Pokud se na tomhle nedomluvíte, pak u vás musí stát všichni svatí… a u mě stáli. Uff.
Focení v „zahradě“
Každý brňák ví, že kolem „Červeňáku“ moc zeleně není a rozhodně se jí nedá říkat park. Před kostelem na schodech se to dá, před kostelem na lavičkách se to dá, ale podél kostela rozhodně ne – silnice. Jediné místo se zelení je tedy za kostelem.
Druhý (možná třetí) novomanželský polibek |
Naštěstí pro svatebčany, zrovna se tam potulující bezdomovec byl natolik vstřícný (resp. měl tak nízkou hladinku), že se na moji pobídku odporoučel a navíc jim popřál do dalších let hodně štěstí (ještěže se nechtěl objímat nebo tak něco).
Padlo několik fotek a hurá na hostinu. Tu už však měli v režii jiní, takže já se odporoučel domů, kde na mě čekala druhá půlka práce – udělat z toho pěkné svatební fotky.